Zajistit nepřetržitou obměnu stovek miliard buněk denně vyžaduje skutečně důmyslný a propracovaný systém. Jeho základem je neustálá obměna bílkovin uvnitř buněk. Za tento objev získali tři vědci v roce 2004 Nobelovu cenu. Hlavní úlohu pak hraje DNA, deoxyribonukleová kyselina, látka uchovávající genetický kód pro každou buňku.
To, že výměna našich buněk probíhá zcela automaticky a bez větších „poruch“, však není náhoda. Každý den totiž útočí na DNA mnoho toxických látek známého i neznámého původu. Může se jednat o radiaci, ozon, některé léky jako např. antibiotika nebo léky proti zánětu.
Pokud se některé toxické látce podaří DNA poškodit, změní se genetický materiál pro nově vznikající buňku. To může vést k onemocněním jako artritida, rakovina, nebo k poruchám imunity.
Proto si organismus vytvořil „opravný systém DNA“. Tento systém potřebuje NADH, aby byl plně funkční. Čím více NADH je v těle, tím větší ochrana proti nemocem vzniklým poškozením DNA.
V roce 1997 napsal doktor Richard Passwather z amerického Marylandu, že NADH je možné označit jako nejdůležitější substanci pro lidské tělo. Jeho účinky nejlépe popisuje George Birkmayer, profesor z Univerzity v Gratzu v Rakousku, ve své publikaci NADH – zázračný koenzym.
NADH neboli koenzym 1 (celým názvem Nikotinamid-adenin-dinukleotid-hydrid) je klíčový koenzym, který přenáší vodíkové protony (H+) získané z potravy do mitochondrií, kde ve spolupráci s Koenzymem Q10 vzniká chemická energie (ATP).
Dalo by se říci, že NADH proces tvorby energie v těle spouští, zatímco Koenzym Q10 ho udržuje. NADH je klíčová látka pro výrobu energie ve formě ATP (adenosintrifosfát) ve všech buňkách. Funguje tedy jako palivo pro každou buňku. Čím více NADH buňka obsahuje, tím více energie může vytvářet, a tím déle může žít.
Zpracováno podle: Professor George D. Birkmayer, M. D., Ph.D. NADH, The Energizing Coenzyme