Jak rozpoznat stres?

Jak u sebe poznám stres?

Určitá dávka stresu je potřebná, aby nás naladila k činnosti a udržela na nohou, abychom měli proč ráno vstávat. To platí především pro eustres, to je druh stresu, který je sám o sobě příjemný a který nám vlastně dává důvod k životu.

Zároveň je třeba hlídat hladinu škodlivého stresu, distresu, abychom si vlivem stresu nerozvinuli některé chronické onemocnění.

Stres lze lékařsky diagnostikovat podle hladin některých hormonů v krvi, podle EEG-elektrické aktivity mozku, podle krevního tlaku, podle galvanické kožní rezistence, která odpovídá vylučování potu. Toto jsou indikátory stresu (eustresu i distresu), které patří do rukou odborníků.

Co můžeme poznat sami?

Můžeme pozorovat celkem snadno určité projevy stresu, které jsou vlastně výsledkem nezvykle velké produkce hormonů či nervové aktivity. Pokud se objeví, je čas se zastavit nebo změnit činnost.

Zde jsou:

1. Celková podrážděnost, přecitlivělost nebo sklíčenost.

Může se podle naší povahy projevit buď neobvyklou agresivitou , vznětlivostí , a nebo pasivní nečinností, poleháváním, „vláním“, „mouchy, snězte si mě“.

2. Bušení srdce.

3. Sucho v krku a ústech.

4. Impulzivní chování, emocionální nestabilita.

5. Silné nutkání rozplakat se nebo utéct a schovat se.

6. Neschopnost soustředit se, unikání myšlenek a celková dezorientace.

7. Pocit nereálnosti, slabost nebo závrať.

8. Sklon k unavenosti a ztráta „chuti do života“.

9. Bezdůvodná úzkost, při níž máme strach, přestože nevíme přesně, čeho se bojíme.

10. Emocionální napětí a ostražitost, jsme „jak na jehlách“.

11. Třes, nervové tiky.

12. Tendence nechat se snadno vylekat tichými zvuky.

13. Pronikavý, nervózní smích.

14. Koktání a jiné jazykové problémy.

15. Bruxismus neboli skřípání zubů.

Stáhněte si zdarma návod - 5 kroků, jak se zbavit únavy a stresu

Chci návod zdarma

Name: Email: Comment:

16. Nespavost, která je obvykle důsledkem pocitu, že jsme jak na jehlách.

17. Hypermotilita.

Je to odborný termín pro zvýšenou tendenci bezdůvodně se pohybovat, neschopnost zaujmout fyzicky uvolněný postoj, sedět klidně na židli nebo ležet na gauči.

18.Pocení.

Při pouhém pohledu je viditelné pouze při značném stresu.

19. Častá potřeba močení.

20. Průjem, poruchy trávení, žaludeční nevolnost a někdy i zvracení.

To mohou být známky narušené žaludeční a střevní funkce, které mohou vést k žaludečním vředům, vředovému zánětu tlustého střeva či „dráždivému tračníku“.

21. Migrény.

22.Premenstruační napětí či vynechání menstruace.

Často při silném stresu u žen.

23. Bolest za krkem nebo v kříži.

Bolest krku nebo zad je obvykle způsobena zvýšeným napětím svalů při stresové reakci. Toto napětí je objektivně měřitelné.

24. Ztráta chuti k jídlu či nadměrné přejídání.

Brzy se projeví změnou tělesné hmotnosti. Někteří chuť k jídlu ztrácejí (i vinou žaludečních potíží) , jiní naopak jedí nadměrně ve snaze o odreagování a odvrácení své pozornosti od stresové situace. Plný žaludek a střeva navíc přesouvají značné množství krve do trávicího systému a způsobují relativní snížení objemu krve v mozku, čímž se snižuje naše pozornost.

25. Častější kouření.

26. Častější užívání předepisovaných léků, například sedativ.

27. Závislost na alkoholu nebo drogách.

Jde opět o únikovou reakci před stresem přesahujícím naše možnosti. Alkohol a drogy nám na chvíli pomohou zapomenout na naši stresující životní situaci. Dočasně nahradí distres eustresem v podobě psychické radosti nebo alespoň uklidněním.

28. Noční můry.

29. Neurotické chování.

30. Psychózy.

31. Náchylnost k nehodám.

Když jsme pod velkým stresem (eustresem nebo distresem) je pravděpodobnější, že se nám stane nějaká nehoda v práci nebo na silnici.

Můžeme u sebe objevit řadu těchto příznaků, přesto však směrodatná je naše schopnost vypořádat se s požadavky, které vyplývají z událostí v našem životě, nikoli kvalita, kvantita nebo intenzita těchto událostí.

Nezáleží příliš na tom, co se nám přihodí, ale na způsobu, jakým to přijímáme.

(podle knihy Stres života, Jak překonat škodlivý účinek stresu a jak využít stres jako vlastní výhodu, Hans Selye M.D., PRAGMA 2016)

Měli bychom totiž pochopit, že stres k našemu životu patří a že je pro nás nesmírně důležité naučit se s ním pracovat, ba přímo ho využívat pro zlepšení kvality našeho života.