Jarní hladovění a energie

Protože právě energie je pro nás aktuální, chtěl bych se podělit o svou aktuální zkušenost.

Jako každý rok, i letos jsme se rozhodli s manželkou držet jarní očistnou hladovku. Princip je velice jednoduchý – nejíte. Navazujeme tak vlastně na odkaz předků, kteří pravidelně před Velikonoci dodržovali půst. Ano, ten opravdu přísný drželi až od čtvrtečního večera do soboty – také pak potřebovali vydatné jídlo, které by jim chybějící energii doplnilo. Odtud vlastně pochází tradiční velikonoční nádivka (opravdu od nadíti se – nacpat se, přejíst se). Možná někteří z vás znají pod názvem Sekanice.

My se však rozhodli pro 7 denní očistu. Abychom měli dost energie na tak dlouhou dobu, volíme tradičně známou směs olejů a javorového sirupu. Tuhá strava je naprosto zakázána. Celá kůra je tak vlastně založena na šoku pro organizmus, který pomůže očistit tlusté střevo a tak vlastně „restartovat“ celý proces získávání energie.

Tradičně jsem si první den prošel procesem migrény. Naštěstí jsme zvolili start před víkendem a tak jsme první dva dny v podstatě prospali. Nedokážete si ani představit, jak jsme to potřebovali. A to mluvím o lidech, kteří dodržují pravidelný denní režim a se stresem dokáží poměrně účinně bojovat. Tedy jsme se vyspali. Následně jsme se pohádali. Není to nikdy hezké, ale i to je součást očistného procesu a je vidět, jak jej muži a ženy prožívají odlišně. Nemyslete si, že očista je něco hezkého. Prvních pár dní není. Navíc mě letos opravdu trápil hlad a hodně jsem bojoval s touhou skončit předčasně. Naštěstí se náš stav v neděli docela srovnal.

Možná si teď říkáte, kde je ta energie? Hned se k ní dostanu. Pojďme sledovat, co bylo dál.

Ještě čtvrtý den, už v práci, jsem se cítil dost přejetý. Ráno jsem se ploužil, nic mi nešlo. Odpoledne najednou jako když utne. Doslova z ničeho nic, uprostřed práce, ze mě spadlo všechno napětí, svalová bolest, přešel mě hlad a začal jsem se cítit naprosto skvěle.

Rozumíte? Po 4 dnech jsem se náhle cítil svěží jako čerstvý jarní vítr.

Kdybych tady měl citovat odborné názory, studie nebo literaturu, musel bych objektivně přiznat, že to nedává vůbec žádný smysl. Ano, piji směs, která je energeticky sytá, ale moje spotřeba energie je asi 1,5 krát vyšší, než co přijmu. Měl bych se tedy cítit vyčerpaný, měl bych omdlívat, možná i halucinovat. Určitě ne 6 hodin masírování v kuse a k tomu hodinový trénink. Když jsem trenérovi řekl, že nejím, málem ho kleplo. Měl jsem totiž daleko lepší formu, než minulý týden! Vůbec to nechápal.

Nemohl. Žádný konvenční odborník to nemůže nikdy pochopit. Celé to totiž funguje úplně jinak.

Dobrá, energetický metabolismus, jako takový, má svá pravidla a ta nezměníme. Ale podívejme se na celou věc trochu jinak: Jak je možné, že po několikadenním hladovění mám čistou hlavu, klidné emoce a energie na rozdávání? Jak tento princip uchopit a využít v praxi? Jak to mohou využít unavení lidé?

Pravda je taková. I přes veškeré své techniky a metody, pochopení principů a ovládání mysli jsem na tom byl úplně stejně, jako každý druhý. Ve stresu, naštvaný, frustrovaný. Přejídající se. Myslíte, že se vás to netýká? To jsem si přesně myslel taky! Já přece vím, jak to funguje, všechno dělám dobře.

Jak se cítíte?

  • Unaveni?
  • Máte chuť něco sníst i když jste se před chvílí naobědvali?
  • Máte příliš chuť na sladké?

Pak to neděláte dobře.

Celý princip je tak jednoduchý, že mu nebudete chtít věřit. Mě trvalo více jak 15 let, než jsem pochopil a začal se jím řídit. A letošní hladovka mě v něm utvrdila a pomohla mi dostat se zase o stupínek dále. To, jak se cítíte, je obraz vašeho života. Vašich vztahů. Vašich úspěchů i neúspěchů, respektive (ne)schopnosti poučit se z nich. Bolí vás záda? Možná si toho moc „nakládáte“. Zrak? Není tu náhodou něco, co nechcete vidět? No není to moudré?

A co s tím?

Správně. Klidně se vsadím, že většina z vás nečte podobné řádky poprvé. Stejně jako já si říkáte: „Co mám asi dělat?! Všichni jsou tak chytrý, ale aby poradili, to ne!“ A tak se na to vykašleme a zapomeneme co jsme četli a půjdeme si pro hamburger. Nebo někoho seřvat.

Tak já vám řeknu jak na to:

Na chvíli se teď zastavte a řekněte si, kam míříte. Chcete zhubnout? Vydělat milion? Postavit dům? Upřímně si tady a teď řekněte, co v životě chcete. Je úplně v pořádku nevědět to jistě. Prostě si něco přejte. Máte? Vidíte to jako cíl. Jako něco v budoucnu. Něco, k čemu teprve jdete, co byste chtěli a budete šťstni toho dosáhnete, se to stane. Výborně.

A teď to změňte.  Úplně. Doslova. Vyměňte cíla za start! Chcete zhubnout? Už jste hubení a krásní. Milion? Už se hřeje na kontě. Dům stojí, je krásný a máte se v něm nádherně. Cokoli chcete, už teď máte. Nečekejte, až se něco stane, ale „staňte“ to sami a hned.

Moc složité?

Ale vůbec ne. Díky mé jarní očistě jsem si tuto skutečnost uvědomil bolestně jasně. Moje energie a vitalita je celou dobu tady. Vše je v mé hlavě. Proto jsem si první den musel projít migrénou. Všechno to „svinstvo“ z mojí hlavy šlo pryč. Cítíte se unaveni? Frustrováni, na pokraji vyhoření? Zkuste změnit myšlení. Udělat v životě něco jinak, než jste zvyklí.

Možná, že takovou změnou může být i rozhodnutí držet hladovku.