Moudrost předků III. – Slované

Všechny staré národy na našem území uctívaly, či slavily zimní slunovrat.

Slunovrat je okamžik, kdy slunce vstoupí do znamení Kozoroha, jednoduše řečeno – dosáhne vrcholu své cesty a “obrátí” se na cestu zpět. Letos tento okamžik nastal 21.Prosince v 17:28h. Bude to taktéž nejkratší den v roce.

V našem seriálu se podíváme na všechny a možná si při tomto putování nejen odpočineme od stresu a únavy, ale třeba najdeme i poučení a inspiraci, co bychom mohli dnes udělat jinak.

Slované – Kračun

Když mluvíme o oslavách starých slovanů, jsme zhruba v 6. století (už našeho letopočtu). Slované podřizovali vše ve svém životě přírodě a oslavovali její pohyby a změny. To, co dnes nazýváme zimním slunovratem, byla u Slovanů celá série oslav a dnů s výjimečným postavením v rámci roku.

Nejprve se slavil Kračun, což byl ten „pravý“ zimní slunovrat, svátek nejkratšího dne v roce. Následovala ovseň či useň, kdy se lidé posypávali zrním, koleda, kdy obcházeli s figurínou na počátku nového roku a nakonec maškarní průvody.

Kračun, který pravděpodobně pochází ze slova „krátký“, byl později pokládán za boha, ale není tomu tak. Byl to pouze název nejkratšího dne v roce a až dodatečně byl personifikován. Dodnes se v maďarštině a rumunštině Vánoce označují slovem odvozeným právě z kračunu. V některých oblastech se v tento den pekl obřadný chléb, který byl sněden až na nový rok. Stejně jako u Keltů a Germánů byl i u Slovanů velmi důležitý oheň. V průběhu nejkratšího dne se zapalovala svíce, z jejíhož plamínku se pak věštilo: na koho plamen ukazoval, ten měl v příštím roce zemřít. Naše rozkrajování jablka pochází také od Slovanů – i oni zjišťovali z jádra jablek nebo ořechů, jak jim bude sloužit zdraví. Využívala se i cibule: podle jejích rozložených plátků se soudilo, jestli bude příští rok počasí příznivé pro sklizeň. Dívky třásly střešními doškami a podle toho, která zrnka (pšeničná nebo ovesná) vypadla, usuzovali, zda bude jejich ženich chudý nebo bohatý. Opět se setkáváme s pálením ozdobeného polena, které spolu s germánským Yggdrasilem přešlo v naše zdobení stromku.

Stáhněte si zdarma návod - 5 kroků, jak se zbavit únavy a stresu

Ovseň, jak již název napovídá, měla mnoho společného se setbou. Někdy v době mezi zimním slunovratem a novým rokem se lidé obsypávali ovsem, aby si zajistili bohatou úrodu. Tento zvyk také symbolizoval probouzející se život v přírodě. Ovseň, stejně jako kračun, byl personifikován a zvlášť v ruských oblastech představován jako bůh přijíždějící na praseti. To souvisí s vepřovými hody v tomto čase. Pokud vám to něco připomíná, jste na správné stopě. Naše dnešní víra ve zlaté prase je pradávným symbolem rodícího se slunce, které vepř symbolizoval.

Koleda je slovo pocházející z dob antiky. Je známo, že Římská říše dosahovala až na naše území a proto si staří slované odnesli i tento malý „dárek“. Koledu odvozujeme z římského calendae (= první den v měsíci a počátek roku, z tohoto slova se poté vyvinul i výraz kalendář). Tuto slovanskou koledu dnes známe jako křesťanské koledování a chození tří králů. Slované tento svátek uctívali obcházením s figurou dítěte, která představovala právě zrozené slunce, tedy obraz začátku nového ročního cyklu. Chodilo se od domu k domu s písněmi a říkadly a prosilo se o obdarování. Štědrost zde zaručovala bohatství v příštím roce. U ruských Slovanů představovala koledu bíle oděná dívka, někdy i dvě, z nichž jedna byla chudou a druhá bohatou koledou. I to bylo symbolem změny z temné na světlou část roku.

Po koledě následovaly maškarní průvody a hry. Nosily se převážně zvířecí (medvědí, koňské, kozlí, vlčí apod.) masky, ale někdy se muži převlékali za ženy a naopak. Smyslem masek bylo zastrašit démony a odvrátit zlo. Jelikož zimní slunovrat v této době již minul, zaháněli se démoni, kteří ještě neodešli a zůstávali i poté, co se slunce znovu „zrodilo“.

Třetí rada:

Co si můžeme odnést z moudrosti našich předků? Vždy doporučujeme, abyste se zařídili dle své intuice. Co vás takříkajíc “chytí za srdce”, je to, co považujete za správné, s čím se ztotožňujete.

Z tradice starých Slovanů si pamatujme, že celé toto období, tu nejtemnější nejstudenější část roku zasvěcenou smrti, zkrátka „proslavili“. Přestaňme se stresovat a nalaďme se slavnostně. Máme přeci co slavit – vlastně téměř celou dobu až do masopustu!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..